Nechci pohřeb

Včera jsem (myslím že už podruhé) narazil na server Moje smrt. Tentokrát jsem si stránky proklikal trochu víc. A uvědomil jsem si, že bych byl nejraději kdybych zmizel v tichosti, bez pohřbu. Nemám rád tyhle honosné slávy. Obzvlášť, když mají nádech oficiality a vážnosti – myslím teď třeba: maturitní ples, imatrikulaci, promoci…

Jenže tohle je přání který mi neprojde, zvlášť kdybych měl umřít brzo. Ale pokud na chvíli uvěřím, že se pohybujeme v ideálním světe…

Chtěl bych, aby moje případné úmrtí došlo ve známost. Byl bych radši, kdyby se to povětšinou vyřešilo elektronickými zprávami, než aby se něco tisklo a pak posílalo Českou poštou (!). Ale obřad nepotřebuju. Myslím že by tam většina lidí šla hlavně ze slušnosti, a taky by tam byla spousta lidí, které bych tam nechtěl. (A já bych neměl možnost vykřiknout: „Těmhle slzám nevěřte, ten mě neměl nikdy rád.“) Už vůbec bych nechtěl být někomu na obtíž. Aby kvůli mému pohřbu někdo přejížděl půl republiky? Pro Boha! Proč?!

Je pohřeb pro mrtvého, nebo pro pozůstalé?

Když nad tím tak přemýšlím, spousta pozůstalých by měla problém s tím, že nemám oficiální rozloučení s životem. Měl bych to srdce prosazovat si svou, když už by se mě to vlastně netýkalo? Respektive, kdo by tu mou vůli vlastně prosazoval, kdybych já byl po smrti? Pokud chci v rámci rodinného společenstva udělat nějaké změny, tak je jedna jediná možnost: Prostě jít a udělat to. O něčem diskutovat, řešit, nebo zvažovat pro a proti je moc velké filosofování (zdravím tati), a ničeho to nedoje, žádná změna nenastane. Slovo v rámci rodiny zkrátka nemá sílu něco změnit.

A když se nad tím zamyslím ještě víc, neměl bych být (alespoň po smrti) tím řádným a poslušným synem, co zapadá do průměru a nijak nevybočuje? Asi jo. Tak mi ten pohřeb udělejte. Abyste cítili zadostiučinění (pozn. Právě mi došlo že tohle je můj častý postoj. Proč si něco přát, když je jasné že ONI by to stejně udělali po svém (zvlášť když u toho nebudu přitomný – v živé formě). )

Kdybych měl rodinu, smýšlel bych jinak

Pokud bych byl něčím manželem nebo otcem, tak bych o pohřebním obřadu smýšlel jinak. Ale ve všech současných rolích, se cítím dobře zastupitelný, nahraditelný. Zas až takové neštěstí by moje smrt nebyla. (Trochu pragmatismu rodičové! Máte ještě další tři děti.) Ovšem pokud bych měl partnerku a děti… Těm bych rád nabídl možnost se se mnou rozloučit. Respektive, byl bych zklamaný kdyby před zbytkem příbuzenstva (a veřejnosti) nesehráli divadlo, jak si beze mě nedokážou představit budoucnost. (Ano, nedělám si iluze. I role otce (a manžela už vůbec) je zastupitelná.)

A co s tělem?

To je dost zásadní otázka. Chtěl bych tady po sobě zanechat co nejmíň nepořádku. Dodnes jsem si myslel, že prach v urně z kukuřičného škrobu je úžasně ekologická možnost, ale… ono to spalování při vysoké teplotě je pěkně neekologické, jak jsem se tady dočetl. a zkompostovat moje tělo…? Pokud to stačí formulovat takhle: Chci něco ekologického co současná věda umožňuje (současná = současná v době mého úmrtí), tedy… pokud to nebude moc drahé.

Teď trochu prakticky

Vůbec netuším co by se stalo s mým virtuálním životem. Byl by někdo kdo by věděl, že jsem umřel a má zmapované moje účty na sociálních sítích? A byl by někdo kdo by byl schopný se prosekat k administraci tohohle blogu a vysvětlit, že až tenhle blog zmizí bude to tím, že já už nemůžu zaplatit peníze za hosting a doménu?

A co majetková otázka. Cíleně nemám přehršel hmotného majetku, tak věřím že by tohle nebyl problém. Vlastně by tu nebylo co k řešení. Akustická kytara, dva notebooky, nexus s, garmim forerunner 405, dominator ottawa (to je bajsykl), pár knížek (o kterých si máma bude nejspíš stejně myslet že je kupovala ona). Víc jak 20 000,- by to asi nedalo, jak říkám, nic co by bylo třeba nějako řešit. Jediné o co bych měl starost je moje portfolio na shutterstock, to by pár stovek dolarů měsíčně generovalo možná i pár let (anebo taky ne…), a nemám tušení jak by se to celé právně řešilo. Nebo moje účty u PayPal a u České spořitelny… Dost by mě zajímalo, komu to defaultně odkazuju. Není třeba možné že by to spolkla nějaká instituce? Netuším.

Evidentně by bylo kolem mého náhlého úmrtí, spousta obtíží. Bude tedy prozíravější (a ohleduplnější) zatím neumírat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *