Romantický pohled na minulost

Tenhle článek je jen (prach)sprostý výstřižek z knihy Racionální optimista. Ale mě tahle pasáž zkrátka zaujala. Tne totiž do živého – svým způsobem vidím minulost lákavou i přes zmíněná negativa. 🙂

„Připomínat to všechno by nemělo být nutné, jenomže se ukazuje, že to nutné je. Mezi námi je řada lidí, kteří si představují, že život byl v minulosti lepší. Tvrdí, že z našich životů se ztratila nejen jednoduchost, poklid, společenskost a duchovnost vzdálené minulosti, ale i ctnosti. Všimněme si ale, že tenhle typ dorůžova zbarvené nostalgie se projevuje hlavně u lidí bohatých a zabezpečených. Jak snadné je básnit o čistém životě rolníka, když máme místo kadibudky u hnojiště luxusní toaletu.

Představme si rok 1800 někde v západní Evropě nebo v Severní Americe. Rodina se shromáždí u stolu v prostém hrázděném domě. Otec předčítá nahlas z Bible, zatímco matka se chystá nést na stůl dušené hovězí s cibulí. Kloučka utišuje jedna ze sester a nejstarší hoch lije vodu ze džbánu do kameninových hrnečků. Jeho starší sestra ještě krmí v maštali koně. Zvenčí není slyšet žádný hluk dopravy, nepotloukají se zde žádní drogoví dealeři a v kravském mléce se nenachází dioxin ani stopy radioaktivního spadu. Všude vládne klid, za oknem se ozývá jen zpěv ptáka.

Idyla? Prosím vás! Rodina sice patři ve vesnici mezi ty movitější, otce však ve čteni Písma pravidelně přerušuje bronchitický kašel, předzvěst zápalu plic, který ho zabije v 53 letech, a ke zdraví mu nepřidávají ani zplodiny z dřeva hořícího v krbu. (A to má ještě štěstí, očekávaná délka života v Anglii byla tehdy 40 let.) Nejmladší dítě zemře na neštovice, kvůli nimž už teď pláče. Jeho sestra se brzy stane majetkem věčně opilého manžela. Voda, kterou syn nalévá do hrnečků, páchne po kravách, které také pijí z nedalekého potoka. Matku mučí bolesti zubů. Právě teď druhou dceru přivádí v seníku do jiného stavu sousedův čeledín a jejich dítě bude posláno okamžitě do sirotčince. Dušené vypadá šedivě a nevábně, maso je ale vzácná změna proti každodenní kaši; v tomto ročním období není na stole žádné ovoce ani salát. Jídlo se ji dřevěnou lžíci z dřevěné mísy. Svíčky jsou příliš drahé, takže jediné světlo zajišťuje ohniště v krbu. Nikdo z rodiny nikdy neviděl žádnou divadelní hru, nenamaloval obraz ani neslyšel hrát na piano. Školní docházka sestávala z několika let nudné latiny v podáni místního úzkoprsého vikáře. Otec se podíval jednou do města, cesta jej však stála týdenní výdělek a ostatní se nedostali od domova dál než 20 kilometrů. Každá dcera má dvoje vlněné šaty, dvě plátěné košile a jeden pár bot. Kabát stál otce měsíční výdělek, teď se do něj ale pustili moli. Děti spí po dvou na matraci ze slámy na podlaze. A co se týče onoho ptáka za oknem, nazítří jej chlapec chytí do pasti a sní.“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *