(a co bych býval chtěl vědět už před kurzem)
Petrův kurz je nastavený skvěle. Za přiměřené peníze dostanete spoustu materiálu, rad i pozornosti. Na kurz jsem se těšil od samotného přihlášení.
Měl jsem za sebou mozaikový projekt u nás v koupelně. Tehdy jsem žádné rady, tipy a postupy nedohledal… Byl jsem lačný po informacích, jak mozaiky dělají profesionálové.
Když jde člověk na kurz s takovým nadšením a očekáváním, tak je snadné, aby odcházel zklamaný. A já jsem zklamaný rozhodně nebyl. Možná překvapený… Ale to vy už nemusíte, protože vás s tím seznámím tady v zápisku :-).
Prosím, tady jsou 4 limity se kterýma počítat
1/ Je k dispozici omezená škála barev. Nejvíc je kamenů. Od černé přes hnědou, šedou, hnědošedou až do bílé. Sem tam do žluta nebo červena. Jsou k dispozici také skla takřka v jakékoliv barvě, ale jejich množství je omezené. Já jsem původně počítal s tím, že budu mít pozadí v odstínech zelené – to jsem se přepočítal :-). Tolik skla k dispozici není. Zkrátka, počítejte s tím, že sklo – které může být takřka v jakékoliv barvě, použijete jen výjimečně.
2/ Motiv který budete chtít v mozaice zachytit by měl být jednoduchý a měli byste ho dokázat snadno překreslit. Pokud zvládnete motiv nakreslit silnou lihovkou do 5 minut, tak máte správný motiv. Není moc detailní, ani složitý.
Ideální by byl abstraktní geometrický tvar. Něco o tom vím, chtěl jsem udělat mozaiku s koněm a chtěl jsem aby byl co nejrealističtější :-D. (Takže jsem pak na místě ztrácel čas tím, že jsem musel vymýšlet jak to zjednodušit. A dost času zabralo i smiřování se s tím že původní záměr nepůjde realizovat :). )
3/ Je dobré zafixovat si motiv do paměti. V praxi to totiž funguje tak, že si motiv sice překreslíte na podkladovou desku, ale ta se pak překryje flexilepidlem a až do něj se zasazují jednotlivé kameny. Takže vidíte jen vodící linky, které ještě nejsou překryté lepidlem. V místech, kde kameny kladete, si můžete vodící linky maximálně představovat.
4/ A aby toho nebylo málo, kameny se začínají skládat od kraje, díky tomu se můžete chytnout dočasného dřevěného rámečku a pohlídat si, aby byly kameny jakž takž v rovině… Přitom… Občas by se s ohledem na konstrukci kresby hodilo začít od středu.
Samozřejmě, je možné tvořit mozaiku těmto limitům navzdory, ale je pak dobré počítat s tím, že práce bude náročnější a výsledek nejistější. Já měl velkou nepohodu první den a půl a to přesto, že se mi v ateliéru jako takovém líbilo, všichni byli fajn a Petr hodně nápomocný. Po dni a půl už jsem začal mít slušnou naději, že odejdu s mozaikou, kterou budu ochotný vystavit.
A možná ještě jeden tip navíc. Připravte si s sebou instantní stimulanty. Vezměte si s sebou oblíbené pití (v lahvi u které vám bude lhostejné, že se zašpiní od lepidla 🙂 ), navařte si čaj/kávu do termosky… Snadno se stane, že se do mozaiky zaberete a nebudete mít kapacitu na nic jiného. (Ale čím víc tělo strádá, tím hůř jde práce od ruky.)
Hodně mi pomohlo si mozaiku v průběhu fotit a dívat se na ni na displeji. Odhalil jsem tak souvislosti – „chyby“ které mi v realitě unikly.
Kurz mozaiky je možné absolvovat v Praze nebo v Hradci Králové (mimochodem, ten v Hradci stojí obdobné peníze a zároveň je o den kratší).
Kurz vřele doporučuji.Ty tři dny můžou být náročné, ale rozhodně budou naplněné.
A tady je moje mozaika dokončená.
A tady půlhodiny po příjezdu domů – tu hrudní linii jsem tak nemohl nechat :-D, Takže rychle vyškrabat, dokud to lepidlo dovolilo :).
A spousta dalších mozaik je u Petra na Instagramu.