Odkud se berou dobré nápady?

Nadpis není otázka jako taková, je to název knihy od Stevena Johnsona. V téhle knize Steven analyzuje zásadní objevy lidstva, hledá příčiny jejich vzniku, a vypráví příběhy jednotlivých vynálezů. Kniha má pořádný záběr, hloubku a je čtivá. A nejenže dobré nápady analyzuje, taky pár dobrých nápadů sama přináší. Některé vám nasdílím, třeba to způsobí šťastnou náhodu (viz dále v článku) a díky mně tak přijde na světlo světa nový dobrý nápad :).

Superlineární škálování

Jde o zákon který popsal George West, ve zkratce říká: Čím je město větší, tím v něm vzniká víc inovací. Závislost je zde kladně exponenciální, tedy: Desetkrát větší město je sedmnáckrát inovativnější, město padesátkrát větší vytváří stotřicetkrát vic inovací. Podrobněji to rozebírá Martin na Duši designéra.

žárovka

Nejbližší možné

Vynálezy a myšlenky plynule navazují na již objevené. Nový objev v drtivé většině vyrůstá z podhoubí, které už je (dávno) známé. Byl by tady YouTube kdyby v době jeho vzniku neexistoval AJAX, Python a  Adobe Flash Player? Měl by YouTube takový úspěch kdyby vstoupil na internet o deset let dříve, kdy se draze platil každý přenesený kilobajt? Jen s těží. Pokud by žárovku neobjevil Thomas Alva Edison, nejspíš by o ni lidstvo nebylo připraveno. Technologie dostupné v roce 1879 byly k objevu žárovky vstřícné natolik, že by s žárovkou přišel pravděpodobně někdo jiný. Ale existuje nespočet vyjímek, které předešly svoji dobu, porušují tak pravidlo nejbližšího možného a Steven je v knize uvádí.

Pomalé tušení

Krásně zní Archimédovo zvolání Heuréka… Jenže ono tomu tak je jen málokdy. Moment osvícení, záblesk geniality, okamžik odhalení převratného je v drtivě většině jen vyústění pomalého tušení, domněnek které se pomalu střádají. Až pak jednou spadne Newtonovi jablko na hlavu a gravitace je na světe. Tedy, skvělé nápady se nerodí přes noc. Potřebují čas aby měly z čeho vyrůst. Objevitel potřebuje nastřádat zkušenosti a až při objevení posledního dílku skládanky může zvolat Heuréka.

Heuréka

Heuréka, fakt zBoží!

Šťastná náhoda

I v exaktních vědách je čas od času potřeba aby štěstěna přiložila ruku k dílu. Spojením dvou myšlenek může vzejít objev, který násobně přesahuje oba původní nápady. Nicméně ke střetu myšlenek které se “hledaly” dochází zpravidla náhodou. Kdyby se Stephene Tarnier nevydal na procházku do zoo jen těžko by zavedl do praxe používání inkubátorů v lidské medicíně. A právě proto je tak užitečné sdílení myšlenek, nápadů, psaní článků a diskuse napříč vědními obory. Často do sebe totiž mohou zapadnout myšlenky u kterých by to člověk nepředpokládal. Jako dobrý nástroj Steven uvádí twitter – s čímž jedině souhlasím. A rozhodně sem řadím i konference TED(x) které vás (pokud jsou dobře pojaté) běh pár minut zasvětí do oboru který vám doteď nic neříkal.

DEVONthink

DEVONthink je software který mě nadchnul, analyzuje texty a nachází souvislosti tam kde byste je nečekali. Tak trochu umělá inteligence. Ale software prochází vývojem a v době psaní publikace byl asi někde jinde. Funkce které Steven popusuje odpovídají konkrétně programu DEVONsphere Express. Jenže… jede na Macu… Tak jsem se akorát mrknul na video a povzdychl si.

Užitečnost názorů vykračujících z řady

V pokusu Charlan Nemethové byly promítány obrázky, dotazovaní měly určit jakou mají barvu. V pokusné skupině byl asisten, který cíleně odpovídal zcestně. Jednoznačně modrý obrázek označil jako zelený, oranžový jako žlutý. Díky téhle umělé chybě byla pokusná skupina kreativnější v popisu barev. Zatímco kontrolní skupina udávala spíše odpovědi v prostých barvách: žlutá, modrá, zelená… Pokusná skupina častěji barvy popisovala: modrá jako obloha, písečná žluť, travní zeleň… Podrobněji se o tom (v angličtině) rozepisuje Evelyn Rodriguez na svém blogu Crossroads Dispatches   Nestandardní názory, případně názory které jsou minoritní jsou užitečné tím že nás můžou zvyklat, vytrhnout nás ze zažitého stereotypu, a přimějí nás nahlížet na věc z jiné perspektivy. My tak dostáváme šanci přehodnotit náš názor, a přijít s něčím novým.

Kam dál?

To je trochu mrzuté. Steven uvádí spoustu doporučené literatury, která vypadá lákavě, jenže… jen zlomek je k dispozici v češtině. Stejně tak se překladu do češtiny (zatím?) nedočkala ostatní díla Stevena Johnsona. Nicméně z doporučených jsou k dispozic tyhle dvě knihy: O štěstí a smyslu života (1996, Mihaly Csikszentmihalyi) a Struktura vědeckých revolucí (1997, Thomas S.Kuhn).

FuturePerfect

Dál doporučuju Stevenova videa z TED The Web as a city a How the “ghost map” helped end a killer disease Přeju hodně štěstí v cestě za dobrými nápady!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *