Autoškolu jsem udělal, napočtvrté

Je jednoduché psát o věcech, které se člověku daří. Ale já už pár dní chovám respekt vůči tomuhle článku (autorkou je @matkanaodstrel). Jsa inspirován, píšu o autoškole. A autoškola je to poslední, čím bych se mohl chlubit.

(domněnka:) Spousta řidičů si udělá papíry na auto hned v osmnácti, s tím že jim to zaplatí rodiče.

To nebyl můj případ. Jednak by mi to rodiče nezaplatili (protože prostě nemohli) a jednak jsem auty hluboce pohrdal. Tehdy, v osmnácti, pro mě byly peníze obrovský problém. Přišlo mi nepředstavitelné, že bych nějak zvládal shánět peníze na benzín (nebo na údržbu(!)). Mým snovým dopravním prostředkem bylo kolo. I s kolem za pár kaček lze dojet docela daleko a stojí to jen námahu.

Hlavní problém byla ale moje sebedůvěra. Řízení mi přišlo obrovsky složité, komplikované a já si pro něj připadal neschopný. Možná proto se ve mně vyvinula taková láska ke kolům… Prostě jsem měl strach, že auto nikdy řídit nezvládnu. (V tom dost hrálo roli i moje okolí. Nikdo mi řízení nevysvětlil, nepřiblížil. Natož aby se mě snažil nadchnout.)

A pak tu byla praktičnost toho mít řidičák… Auto jsem fakt k ničemu nepotřeboval. Dojezdové časy jsou po Hradci Králové mnohdy lepší na kole (zvlášť když započítáte parkování). Jen výjimečně jsem potřeboval převézt něco, co by se mi nevešlo do batohu…

Takže v osmnácti:

  • jsem na řidičák neměl peníze
  • jsem řídit vlastně ani nechtěl
  • jsem se strachoval, že řídit nezvládnu
  • jsem pro řidičák neměl praktické využití

Pak mi bylo dvacet, dvacet pět a nic se nezměnilo. Průběžně vyvstávaly okamžiky, kdy jsem si říkal: „Teď by se mi řidičák hodil.“ (Ale nic zásadního, nikdy to nebyl vyložený problém.) Doba kdy bych měl na papíry dost peněz nastávala v okamžicích, kdy jsem neměl dost času a obráceně.

A pak byl najednou únor 2017. Měl jsem dostudováno, minimum závazků… měl jsem i nějaké peníze. Doba zkrátka uzrála. Postavil jsem se k tomu čelem. Jene! Teď si ten řidičák uděláš.

Od osmnácti uplynulo devět let a já jsem možná trochu zmoudřel. Uvědomil jsem si, že není jediný racionální důvod, proč bych neměl řízení zvládnout. Moje sestra řídí, i můj (ne úplně bystrý) bratranec řídí s přehledem. To zvládnu. A nejsem žádný ořezávátko, tak si to odjezdím v Praze.

Ehm.

Dostal jsem tip na skvělou autoškolu (díky Terko!). Před první jízdou jsem si přečetl Yuhůovu helpku na auto (Helpka mi dost pomohla, je fajn, když něco s tak strašným uživatelským prostředím jako jsou auta, je alespoň lidsky popsáno.)

Už podruhé jízdě jsem prozřel. Na samotném řízení vůbec nic není. Hlavní problém je provoz (ostatní auta). Sekundární problém je, že jsou auta tak blbě navržena. (Iritovalo mě, že víc jako polovina věcí na palubní desce souvisí s rádiem a klimatizací… Tohle by fakt šlo vyřešit líp. Ale postupem času jsem to přijal, protože je to problém, který je tak nezmizí.)

A tak jsme jezdili, Prahou, přes ty nechutně široké křižovatky, po dálnici, v tunelech. Jezdil jsem o dost líp, než bych do sebe řekl. Jasně, dělal jsem chyby, hlavně proto, že jsem si byl nejistý. Pan Dovrtěl uměl vytknout chyby, ale měl i tu opačnou (a mnohem vzácnější) vlastnost – uměl pochválit. (Asi to má naučené, ale… to tomu neubírá na hodnotě.) Měl jsem pocit, že autoškolu normálně udělám Pak se mi stal rozchod… A… moje sebevědomí zase skočilo do hlubin. Pocit, že je moje snaha nedoceněná a že mám prostě smůlu byl zase značný. Na jedné jízdě jsem cítil takovou beznaděj, až jsem se rozbrečel…

Drtil jsem testy. No… vlastně jsem se učil jen tím, že jsem pořád dokola testy opakoval. (Jak jsem později, v knize Nauč se to! zjistil, zvolil jsem z pohodlnosti dost efektní způsob učení. 🙂 ) Při psaní testů na ostro jsem ztratil dva body a byl jsem na sebe pyšný. (Neprávem, všichni, kdo mi sdělili svoji úspěšnost napsali testy na plný počet bodů.)

Už se sebou a nedostatkem sebevědomí umím docela pracovat. Mnohdy až neuvěřitelně efektně. U autoškoly jsem až tak efektní nebyl, ale postupem času jsem zase uvěřil, že tu autoškolu s přehledem udělám. Když se mě pan Dovrtěl zeptal, zda bych nechtěl mít jízdy s komisařem za 14 dní… Tak jsem na to kývnul. Pak jsem měl najednou všechny jízdy odjezděné a nastal den D. Po dvouhodinovém čekání nadešel čas pro JÍZDU a po 3 minutách bylo jasné, že jsem skončil.

Neva no… ne každý udělá autoškolové jízdy napoprvé. A já je neudělal ani napodruhé. Jene! Takových peněz! Za to by bylo běžeckých bot a ty to investuješ do dalších zkoušek a jízd a výsledek nula. Dal jsem hlavu dohromady:

  • prvně jsi byl prostě nervózní, a zařadil ses do špatného pruhu, to se stane
  • podruhé jsi trošku zazmatkoval a to spustilo vlnu drobných chyb (a ten komisař měl asi něco proti pohledným blonďákům)
  • potřetí to už vyjde, pohlídáš si zásadnosti a bude

Tak jo, třetí pokus. Drobný zaváhání (chtěl jsem odbočit v místě kde odbočka ještě nebyla – ale včas jsem si to uvědomil), ale nic fatálního. Prý jsem působil křečovitě, ale na tom snad schopnost splnit zkoušku nestojí. A pak pan komisař povídal, dlouho…

Po zkušenosti s třetím komisařem jsem došel k názoru, že ten druhý komisař proti pohledným blonďákům nic neměl.„No… je to tak na hraně, nevím zda vám to dát, či nedát. Kdybyste jezdil s automatickou převodovkou, tak by to asi bylo v pohodě…“ Hmm. Mno.

Tak mi to kvůli té křečovitosti nedal.

A já zahořknul, cca 14 000,- a řidičák nikde. Děs. Začaly prázdniny, tábor… a já hodil autoškolu za hlavu.

S koncem prázdnin přišel telefonát z autoškoly. (Teď dělat autoškolu! To ani náhodou! Někdy později…) Pak přišel telefonát na konci září… „Ty jo… v říjnu se mi to teda moc nehodí.“ „No… máte namále. Jízdy musíte mít hotové do 18.10. jinak o všechno přijdete a musel byste se znovu zapsat do kurzu.“ (Au. WTF!!!) „Aha no… Tak já to nějak zvážím a dám vám vědět.“

Tak jsem to zvážil. Plánovaný výlet do Itálie jsem hodil za hlavu, převedl jsem si autoškolu do Hradce Králové (vůbec nic na tom není, stačí donést dokumenty ze staré autoškoly do nové…).

Před samotnou zkouškou jsem měl ještě tři jízdy – ať si to připomenu a ať poznám Hradec. Po první jízdě instruktor mluvil o tom, že pokud ty jízdy neudělám, tak druhou přihlášku nějak ošulíme a budu to mít levnější. A já jsem odpověděl, že ty jízdy raději udělám už toho 16. 10., protože mi to tak připadá jednodušší. Po druhé jízdě mluvil instruktor o tom, že by těch jízd bylo potřeba víc, ale že už na to není čas. Na třetí jízdě jsem udělal spoustu chyb. Instruktor (soucitně?) mlčel a já byl za to rád.

Pak přišel den D (už čtvrtý…) První myšlenky: Jene! Když to neuděláš, tak přijdeš cca o 17 tisíc a nebudeš mít vůbec nic. Druhé myšlenky:Vůbec nemyslím na to, že to neudělám. Myšlenka o tom, že to neudělám vůbec neexistuje. Zkrátka… nervozita by se dala krájet.

Přišel komisař, nasedli jsme a jeli jsme. Měl jsem pocit, že při posledním pokusu v Praze jsem byl mnohem líp připravenej, všechny ty přednosti a křižovatky a rychlosti, jsem měl tehdy líp zažité. Jenže… Hradec je asi tak tisíckrát jednodušší, než Praha. Při jízdě jsem prostě věděl, kam jedeme, co mě čeká za zatáčkou, kde se hodí podřazovat atp. A pak jsme dojeli. Zaparkoval jsem, vypnul motor, zatáhl brzdu, vyndal klíčky… a v duchu vydechl.

A bylo to.

Co si z toho všeho odnáším:

  • je nesrovnatelně těžší dělat autoškolu v Praze, než v Hradci (a řidičák lze dělat i v mnohem menších městech)
  • od ukončení výcviku musíte mít autoškolu uzavřenou do půl roku
  • hodnocení jízd je subjektivní (Nebyl by problém statistikou doložit, že u některých komisařů je významně vyšší/nižší úspěšnost než u jiných. Zkrátka, nestačí se dobře připravit, musíte mít taky štěstí na komisaře.)
  • není problém změnit místo výcviku autoškoly
  • autoškolu může (nakonec) udělat i netechnický antitalent

PS: Už prostě normálně řídím. Dnes jsem vezl synovce do škol(k)y, všichni přežili, nikoho jsem nenaboural. B-) Ještě pár měsíců a řízení pro mě třeba už ani nebude stres.

PS2: Různé dopravní prostředky jsou výhodné/užitečné v různých situacích. Já mám ale jasného favorita.

 

Komentář

  1. Zpětné uporoznění:280 znaků, referenda a RQ | Marek Numerato: Osobní blog

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *