Superprognózy, kniha napsaná Philipem Tetlockem a Danem Gardnerem.

Ve zkratce:

Kniha o prognózách a předpovídání. Co je prognóza, kdo je skutečný prognostik? Co je turnaj v předpovídání, kdo ho spustil a jak probíhá? Tohle je hlavní náplň knihy. Pravda, ještě příběhy superprognostiků. Nástroje k lepšímu předpovídání jsou v knize spíš jako doplněk a nepřipadají mi dechberoucí.

Co to je prognóza? A kdo je (skutečný) prognostik?

Na rozdíl od věštění a tipování, se prognózy opírají o fakta a je u nich vyjadřována pravděpodobnost, s jakou dané jevy nastanou. Existuje ale spousta prognostiků, kteří tahají závěry a prognózy z rukávu (mnohdy jim to prochází a jsou za to placeni). Díky knize už prognostiky od těch co si jen tak říkají, zvládnu rozlišit.

Skutečný prognostik umí předpověď vyjádřit v číslech, například: „S pravděpodobností 79% bude v pondělí pršet.“ Šarlatán by řekl: „V pondělí bude pravděpodobně pršet.“ Slůvko pravděpodobně nám neříká nic konkrétního, může znamenat 90% nebo taky 60% pravděpodobnost, což je značný rozdíl. (A s tím mohou pseudoprognostici zpětně pracovat.)

Poznávacích znamení je více, ale… o nich si přečtěte v knize :-).

Ne všechny prognózy lze zpětně hodnotit

Ocenil jsem kritický náhled na předpovídání, stejně jako nastínění problematického vyhodnocení některých prognóz. Pokud prognostik řekne: „S pravděpodobností 79% bude v pondělí pršet.“ a v pondělí neprší, byla jeho prognóza nepravdivá? A můžeme to nějako doložit? Hmm. Nemůžeme. Aby to bylo možné, muselo by se ono pondělí odehrát vícekrát – pokud by v cca 790 případech z 1000 pršelo, tak byl prognostik úspěšný. Ale jedno a totéž pondělí se odehraje jen jednou. (Ano, pokud máme od jednoho prognostika více předpovědí a máme ho s kým srovnávat, tak lze hodnotit jeho úspěšnost i v takto nejednoznačných předpovědích, ale hodnocení „napřímo“ možné není.)

Good Judgement Project

Značná část knihy se točí kolem turnaje v předpovídání (v originálním názvu: Good Judgment Project). V knize je popsáno, co předcházelo vzniku, jak se projekt realizoval a seznamuje s některými superprognostiky – prognostiky, kterým se v turnaji dlouhodobě daří. Kniha mnohdy působí jako oslava turnaje v předpovídání. Což se čte hezky, ale vaše schopnosti předpovídat to nijak nevylepší.

fermizace

Termín „fermizace“ je odvozen od italského fyzika Enrica Fermiho. Jde o postup rozložení náročné otázky na několik podotázek. Prvně jsem se o fermizaci, dozvěděl v knize, jsem z ní nadšený a nechápu, proč mě ji někdo nenaučil už na základní škole. Fermizace je demonstrována na otázce:

Kolik je v Chicagu ladičů pian?

Otázka je obtížná, nezasvěcený by na ni těžko odpověděl jinak než tipem. Ale pokud si otázku rozložíme na podotázky:

1. Kolik je v Chicagu pian?
   1. Kolik žije v Chicagu lidí a kolik jich může vlastnit piano?
   2. Kolik pian je v uměleckých školách a obdobných institucích?
2. Jak často se ladí piano?
3. Kolik času zabere ladění piana?
4. Kolik hodin ročně odpracuje průměrný ladič pian?

I teď je na otázky složité odpovědět a člověk se tipování nevyhne. Ale už je jasnější v jakých dimenzích tipovat. Případně je snadnější si odpovědi dohledat. (Počet ladičů v Chicagu těžko vygooglíte, ale počet obyvatel naleznete raz dva.)

fermizace… víc nic

Krom fermizace, mě žádný z nástrojů neoslovil. Zbývající postupy mi připadají nejasné, nesystematické. Například:

Najděte správnou rovnováhu mezi nedostatečnou a přehnanou reakcí na důkazy. 

Rada jako taková dává smysl, ale co je správná rovnováha? Kdy je moje reakce přehnaná, kdy dostatečná? Odnáším si pocit, že klíčem k superprognozám jsou zkušenosti a značné množství věnovaného času (studování problematiky předvídaných jevů, sledování aktuálních informací). Zkrátka… Spousta dřiny, která nemůže dojít kdovíjakého zhodnocení. (Všichni superprognostici mají předpovídání jako koníčka…)

Kniha seznamuje i s postupem, jak získat přesné předpovědi s vysokou spolehlivostí, bez vydání obrovského množství energie. (Tedy… jsou tu obrovské vstupní náklady, ale výsledky za to, podle všeho, stojí.) Tím postupem není nic jiného než realizace Good Judgement Project. Založíte turnaj v předpovídání, jednotlivým prognostikům budete měřit jejich úspěšnost, posléze naleznete super-prognostiky a průměrováním jejich předpovědí získáte prognózy s takovou přesností, že s přehledem strčíte do kapsy analytiky z CIA.

Tak trochu mimo téma

Ne všechny části knihy jsou úzce svázány s prognózami a předpovídáním. Zajímavá a zároveň úsměvná je zmínka o cargokultech.

Desátá kapitola (Lídrovo dilema) je celá trochu vytržená z konceptu. Hlavním tématem kapitoly je „Auftragstaktik“ – metoda řízení vojenských misí. Za metodou stojí Helmuth von Moltke, autor citátu: „Ve válce je vše nejisté“. V knize se tak dočtete i něco z historie vojenství, potažmo wehrmachtu. Nicméně, právě v desáté kapitole je myšlenka (autorem je George Patton), která mě zaujala natolik, že jsem si ji poznamenal:

Nikdy neříkejte lidem jak mají něco udělat. Řekněte jim, co mají udělat a oni vás překvapí svojí vynalézavostí. 

Moje hodnocení

Do čtení jsem se nemusel nutit. Příběhy jednotlivých superprognostiků jsou čtivé. I samotný Good Judgement Project je zajímavý. Ale samotné přečtení knihy z vás superprognostika neudělá, ani to snad není její snahou.

Kniha chce vypadat jako nástroj pro zlepšení prognostických schopností čtenářů. Sám jsem měl v průběhu čtení mrazivý pocit, že se ze mě (možná) taky stane superprognostik (Good Judgement Project je stále otevřený a lze se účastnit). Ale kniha s žádnou zázračnou sadou nástrojů pro vytváření předpovědí nepřichází. Moje očekávání bylo naplněno jen zmíněnou fermizací. Všechny ostatní postupy jsou příliš obecné, nebo neúměrně náročné.

Český turnaj v předpovídání

Jan Melvil publishing (nakladatelství, které knihu vydalo) mi udělalo ohromnou radost s turnajem v předpovídání. Moje Brierovo skóre (Měří rozdíl toho, co jste předpovídali, od toho, co se skutečně stalo.) mi radost nedělá, ale doufám, že se ještě vyšvihnu :-). Uvidíme. Pojďte soutěžit taky! 😉

aktualizace (13. 11. 2016):
Jan Melvil publishing zveřejnil průběžné výsledky turnaje. Předposlední místo, ehm… Tak špatné jsem to nečekal. Asi si ty prognózy přečtu ještě jednou. 🙂