Desetiminutové zpoždění

 

Byla sobota večer, byl jsem v Opavě a směřoval jsem z rodinné smuteční sešlosti zpátky do Prahy – to abych stihl dnešní běh Karla Hubáčka.

Rodinnou sešlost jsem opustil o trochu dřív…  Přeci nebudu kvůli pokrevní rodině zanedbávat tu běžeckou. Navíc když bylo po ruce rozumné a rychlé spojení.

zpoždění3

Znám svůj časooptimismus a tak jsem na nádraží vyrazil s předstihem – zmeškat tenhle vlak by bylo hloupý. A skutečně, u tabule s odjezdy jsem stál 10 minut předem, jen… pořád nebylo u spoje zobrazené číslo nástupiště a koleje… Do odjezdu zbývala minuta a nástupiště stále nikde.

zpožděníA pak pak se rozsvítil sloupec s jehož rozsvícením jsem vůbec nekalkuloval…

zpoždění2Zpoždení 10 minut není žádnej Hollywood hlavně proto, že jsem měl v Ostravě na přestup 7 minut… Co teď? Došel jsem se zeptat paní na informace zda neví jestli LeoExpress v Ostravě nečeká. Nebo nakolik je reálný, že ten vlak dožene zpoždění. Žádnou validní informaci jsem z ní nedostal. Kalkuloval jsem s tím, že když se do Ostravy nedostanu včas, tak mi propadne lístek s Leoexpress (215,-) a pak jsem mrknul na jízdní řády.

zpoždění4Třeba bude LeoExpress taky zpožděnej… třeba to ten rychlík do Ostravy stihne o minutku dřív – a to stačí. Přestup na Můstku (tak se jmenuje stanice metra v Praze, kde se kříží linka A a B) zvládám pod minutu (když na to přijde). A tak jsem to teda zkusil.

Jenže on se zpozdil akorát tak ten rychlík do Ostravy. v 20:12 už po žádném LeoExpressu nebylo ani památky. Zašel jsem za paní na informace – zda se nedají z někoho vymlátit peníze za propadlej lístek… Paní byla vstřícná asi jako… Hmm. Vlastně vůbec nebyla vstřícná, ani soucitná… Jestli něco byla, tak stará a tlustá. [Prosté konstatování skutečnosti.]

Přišel jsem o 2 hodiny času o 290 kaček a Hubáčkovu dvacítku. Občas 10 minut udělá hodně. Jasně že jsem zvažoval nějakej brzce-ranní spoj, ale… ani vstávání v půl čtvrtý ráno nezaručovalo, že bych byl včas na startu…

Ale abych nebyl za tendenčního pesimistu.

  • Po zvonění na sestřenky jsem si konečně vzpomněl na rozvernou odpověď na otázku Kdo tam?: „Tady Daniel Landa, chtěl bych si s váma promluvit o bibli.“ (A dobrých 5 vteřin mi to věřila.)
  • Smáli se mému návratu jen trochu.
  • Sestřenky jsou fajn a čas s nima byl jednoznačně hodnotnej.
  • A ráno mě čekal tenhle výhled z okna:

zpoždění5

(Jasně že jsem si hned říkal, že v tomhle počasí by se běžel Hubáček jedna radost. Ale ten výhled je zkrátka krásnej. Snad i bez toho sluníčka.)

A taky jsem si mohl vyfotit tenhle dům, kterej je moc krásnej. A přitom je to kostka (které jsem většinou ošklivé k poblinkání (eh.. jakýpak většinou – vždycky 🙂 ))

zpoždění6

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *