Jak nám kontrola z krajské hygienické stanice navštívila tábor

Jasně, kontrola z krajské hygienické stanice není na táboře nic převratného. “Náš” tábor kontroluje rok co rok. A rok co rok máme 96% věcí v pořádku. Ale letos to bylo jiné v tom, že jsem byl v roli hlavního vedoucího – a byl jsem u toho.

(Hlavní vedoucí jsem byl již před rokem, ale kontrola dorazila v době, kdy jsem byl s dětma na hře v lese. Náležitosti tedy vyřešili vedoucí, kteří zůstali v tábořišti.)

Ještě vás musím uvést do děje, náš tábor je speciální tím, že k nám jezdí krajani z Ukrajiny (potomci Čechů žijících na Ukrajině. Více informací o “českých” vesnicích je na stránkách ministerstva zahraničních věcí.)

Spolu s kontrolorkama dorazila i pani z rádia (záznam ne a ne dohledat). Je tedy dost pravděpodobný, že díky tomu proběhla kontrola hladčeji. Nejdřív se procházela zdravotní dokumentace (u toho byla hlavně zdravotnice). A já přemýšlel, jestli je něco, co bych měl za těch pár minut (co mám k dobru) ještě nějako “zachraňovat”. Mrknul jsem do chatky co byla nejblíž místa, kde se usadily kontrolorky. Ha, chatka prostředních holek! Tady není co řešit. OK (Když nebudeme těch chatek procházet víc, tak budeme za vzorný.) Pak už jsem jen čekal, a koncentroval se: “Neříkej slovo příkazní smlouva – jedna ti ještě chybí. Mluv jen o tom, na co se budou přímo ptát.”

A pak sem se jim teda už měl věnovat.

“Tak nám ukažte nějakou chatku.”
“Jo, jasně tady je… ”
Paní kontrolorka pozdravila tábornice, které byly zrovna v chatce. Ony kvíkly: “Dobrý den” a já jsem představoval: “Tohle je Oksana a Jula, z českých vesnic na Ukrajině.”
Načež se konrolorka hned ujala rozhovoru (Asi kvůli pani z rádia?)
“Tak co holky, líbí se vám v Čechách?” “Libí, moc.”
“Jak vám tady chutná?” (Cha snaží se najít slabé stránky tábora přes spokojenost dětí. Jsem rád, tenhle tábor je skvělej a krom speciálních dětí (ADHD a ještě zásadnější poruchy osobnosti) se nemůže stát, že by na nás děti řekly něco negativního.) Holky se stydí a Oksana si není moc jistá v češtině, nakonec se doberou k odpovědi na motivy: jídlo je tady dobré, moc nám chutná. A pak se kontrolorka zeptá “Máte na ukrajině taky tábory?” Oksana kroutí hlavou. “Nemáte?” a Jula do toho vstupuje: “Měli jsme, na Krymu.”

Je mi v ten okamžik líto, že tahle část v reportáži nebude. Po vyjítí z chatky kotrolorka konstatuje, že na Krym se holky už jen tak nedostanou.
Kontrola pokračovala v mnohem uvolněnějším duchu. Ale i tak na nás neměli co najít. Nakonec jsme měli všechno v takovém pořádku, že jsem si z kontrolorek dělal srandu. “Jo no, Rakousko-Uhersko jsme už překonali.
Entuziasmus? to vůbec, mi ten tábor děláme pro peníze. :-)”

A kdybyste chtěli mrknout na táborovej Instagram, tak prosím

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *