RunCzech, též PIM (Prague International Marathon) je společnost organizující sportovní akce napříč Českou republikou. Mezi znamé patři Volkswagen Maraton Praha, a pár půlmaratonů (Praha, Olomouc, České Budějovice…).
Poprvé jsem s RunCzech odstartoval v roce 2012, a bylo to fajn. Následná účast v Univerzitní štafetě byla skvělá, stejně tak rok poté. K dnešnímu dni jsem s RunCzech absolvoval spoustu závodů (třeba tak 7?). Tyhle městské běžecké závody olemované zástupy fanoušků mají svoje kouzlo! Ale mám pocit, že se něco začíná kazit…
Je to drahé
Je tu rok 2015. A ceny se šplhají do neuvěřitelných výšek. Start na půlmaratonu vyjde zhruba na 1000,- (Když se zaregistrujete půlroku předem a týká se vás i další sleva, tak může být startovné poloviční.). Chápu že za zablokování centra města je potřeba zaplatit „výpalné“. Taky rozumím tomu, že odbavit takovou masu lidí je logisticky komplikované a řešení jsou občas dost nákladná. Ve spoustě ohledech je RunCzech s tisíci běžců na startu mamutí kolos a polyká peníze. Tak to zkrátka u akcí tohoto rozměru funguje. Za tu řádku let (od roku 1995) už nabral organizační mechanismus spoustu příživníků, kteří akci prodražují… OKi dOKi. Beru to v potaz, neočekávám že mě startovné vyjde na 100,- jako Hubáčkova dvacítka. Ale 1000,-…? Levněji to nejde? Opravdu? Vždyť RunCzech má tolik sponzorů, dobrovolníků…
A teď se na to mrkněme z pohledu štafet. (Ano, to že jsem třikrát běžel v ČZU štafetě, bylo zkrátka proto, že jsem štafetu poskládal a došel vyslyšení u děkanů fakult – kteří uvolnili peníze ne pokrytí startovného.) V roce 2012 nás startovné vyšlo na 4500,- slušná pálka, říkal jsem si. V ceně jsou totiž značková trička od adidasu, galavečer v Hitonu… a spousta dalších fičůr (Vtipný je, že ty trička si zkrátka koupit musíte…) O rok později se cena navýšila o 500,-. To člověka nezaskočí, a 5000,- se pořád nejeví jako kdovíco (zvlášť když se to rozloží mezi tři fakulty a jeden rektorát)… Pak se v roce 2014 cena vyšvihla o 3000,-. Tedy 8000,- za štafetu… Tenhle meziroční nárůst si člověk vysvětluje o dost hůř.
To že to je drahý vlastně moc nevadí
Náklady na startovné odradí jen některé běžce, pořád se najde spousta takových, co rádi poběží. PIM se zkrátka nepotýká s nezájmem, všichni chtějí běžet ty proslulé české městské závody (a nedivím se, ty závody jsou fajn.). Přihlášky jsou rozebrané… tak jaképak copak. Na mě to ale dýchá dojmem, že tady jde o dojení peněz.
Pruda se stornováním startovného
Na většinu závodů od PIM je rozumnější přihlásit se s předstihem. Jednak bývá kapacita závodů poměrně brzo rozebrána, druhak jsou za brzké přihlášení slevy. Blbý je, že jsou věci, který si na rok dopředu nenaplánujete. A stává se, že se závodu nakonec zúčastnit nemůžete. Existují mechanismy, jak o svoje peníze (úplně) nepřijít. Ale… přeprodej čísel není úplně legitimní, a případné pojištění storna účasti vypadá dost krkolomně. Přitom by stačilo tak málo, viz postup Sportovního servisu.
A samozřejmě bezpečí
Teď je tady ještě nová bezpečnostní úprava, která ve mně nezvyšuje pocit bezpečnosti. Spíš v tom vidím potenciální vopruz pro běžce, kteří jsou mimopražští. Před touhle úpravou mohl číslo vyzvednout kdokoli disponující kopií občanského průkazu závodníka. Stačilo tedy poprosit kolegu z prahy a hodinu před startem se čísla v pohodě předala a bylo… Závod startuje v 12:00 – to je dost vstřícné pro běžce, kteří si chtějí odběhnout závod v Praze a jsou třeba z Brna. Ovšem s novou úpravou tu nacházím 4 řešení a ani jedno mi nepřipadá pohodlné:
- Speciální cesta do prahy, pro startovní balíček. (Alespoň že to jde už čtyři dny před závodem.)
- Přivstat si a dorazit v den závodu do Holešovic v 8:30. – Závod se startuje ve 12:00, zbývá tu tedy dost času na dohnání spánkového deficitu.
- Dorazit do Prahy den předem a v Praze přespat.
- Anebo to řešit přes úředně ověřenou plnou moc.
Co je přidaná hodnota za tenhle kolotoč? Co byly bezpečnostní slabiny předchozího systému? Samé otázky.
Ale ať nekončím pesimisticky… Ještě obrázek z výše odkazovaných stránek.
Závěrem
Zkrátka… nejspíš asi přišel čas ukázat PIMu záda. Je spousta levnějších závodů, které jsou srovnatelné (Brněnský půlmaraton, Hradecký půlmaraton ), není důvod brečet nad RunCzechem. (Kdybyste chtěli nějaký závod doporučit, tak se můžete inspirovat v článku, kde moje oblíbené závody uvádím.)
A ještě pro jistotu
- Není nic špatného na tom, běžet závod organizovaný PIM.
- Atmosféra velkých městských závodů má svoje kouzlo a PIM dělá jednoznačně ty nejlepší.
- Není jednoduchý zorganizovat takovou kolosální akci.
Zkrátka přístup RunCzech (a jeho pozvolná přeměna) mně přestává vyhovovat, a mám potřebu to vykřičet do celého světa. 🙂
Naprostý souhlas – spousta sponzorů, spousta dobrovolníků, podpora města a s tím spojené služby…tak proč tak draze?
Co mě dostává, tak je tričko za 5 stovek – dříve bývalo v ceně startovného, které od té doby naskočilo několikanásobně – ale také počet účastníků a tedy vybraného startovného je řádově více…navíc Adidas je sponzorem…a vyrytí času na medaili za 150,- … to je fakt dost.
Zajímavé je srovnání Nike Run Prague a Nočního běhu PIMu – oboje 10 km, ale cena a doprovodný program…to je extrémní rozdíl, kde jde vidět, že to jde – nicméně i Nike zdražuje…ale ještě to stále jde 🙂
Dále samotné srovnání cen závodů PIMu v různých městech…OK, třeba je Olomouc levnější, nicméně běžců je tam méně (více než 2x) = méně vybraného startovného…
Třeba jsou tak drazí afričani a zařazení běhů do kategorií IAAF a z toho plynoucí známky…které jsou, dle mého, 95% běžců naprosto ukradené…
Prostě obchod je obchod a když je poptávka, bude adekvátně růst i cena = pražské běhy PIMu od letoška vynechávám (do odvolání:-) a dám si pouze olomoucký půlmaraton (tam jsem ještě nebyl).